číslo 1+2/2020Celé číslo ke stažení jako PDF (59,2 MB)

A. Recenzovaná část
Zapomenutá paměť. Nejstarší kněžské portréty východních Čech
Radek Martinek (Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta)
Transparentní rentoaláž malířských děl na plátně. Historie, materiály, metody
Dominika Medová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
B. Nerecenzovaná část
Průzkum pravoúhlých barokních rámů s oválným zrcadlem ze zámku Jaroměřice nad Rokytnou
Klára Schmidtová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Příběhy z obrazů Josefa Voleského
Zuzana Tomanová (Městská galerie Litomyšl)
C. Zprávy a recenze
Spolupráce Fakulty restaurování s ministerstvem kultury v Alžírsku
Karol Bayer (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Nové poznatky z archivu mozaikářského podniku Deutsche Glasmosaik-Gesellschaft Puhl & Wagner
Vladislava Říhová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování) | Zuzana Křenková (Vysoká škola chemicko-technologická)
A. Recenzovaná část
Za úplňku na kance. Lov divokých prasat a příklady v rámci dekorativních povrchů architektury z Čech a Moravy v 16. století
Pavel Waisser (Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta)

Stať zasazuje dochované příklady výtvarných realizací lovu na divoké prase v rámci dekorativních povrchů architektury v 16. století v českých zemích: Praha – letohrádky Belvedér a Hvězda (reliéfy a štukatury), Velké Meziříčí – Obecník (fasáda), Telč – zámek (tzv. malá hodovní síň), Přerov nad Labem – zámek (fasáda), Kratochvíle – vila (sály v přízemí) do kulturních reálií (fenomén lovu, symbolika prasete) a kontextu dobové lovecké didaktiky a obraznosti. Text je zároveň věnován životnímu jubileu prof. Petra Fidlera, který je vedle historika umění také zkušeným lovcem.

Klíčová slova:
lov, kanec, 16. století, renesance, Čechy a Morava, dekorace architektury

Zapomenutá paměť. Nejstarší kněžské portréty východních Čech
Radek Martinek (Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta)

Mezi portréty duchovních v církevních sbírkách východních Čech se zachovalo i několik zajímavých obrazů ze 17. století, které připomínají významné, byť zapomenuté, soudobé osobnosti českých dějin. Portréty jsou však zajímavým dokladem proměny vnímání církevní kázně v průběhu 2. poloviny 17. století, protože v oděvu duchovních se odráží i silný vliv šlechtického odívání nebo rozmanité církevní zvyklosti. Studie analyzuje nejstarší dochované portréty kněží z církevních východních Čech, zasazuje je do širších kulturních souvislostí a upozorňuje na jejich památkovou i historickou hodnotu.

Klíčová slova:
barokní portrét, venkovské duchovenstvo, kněz, Litomyšl (dějiny), Ústí nad Orlicí (dějiny), Vysoké Mýto (dějiny), Kutná Hora (dějiny), kněžská disciplína, 17. století, památková péče

Transparentní rentoaláž malířských děl na plátně. Historie, materiály, metody
Dominika Medová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)

Článek vychází z teoretické části diplomové práce, která byla zpracována na Fakultě restaurování v Litomyšli v roce 2020. Podnětem pro výběr tématu transparentní rentoaláže byla praktická aplikace této metody na barokním obrazu Marie Konstancie v rámci zmíněné práce, jejímž cílem bylo v rámci rešerše literatury představit dostupné články a publikace včetně vědeckých výzkumů zaměřených na transparentní rentoaláž, a to nejenom na postupy realizované na uměleckých dílech, ale také na používané materiály a jejich vlastnosti, neboť v našem prostředí se publikované práce tímto tématem komplexně nezabývají. Zahrnuté informace lze v tuto chvíli považovat spíše za prvotní vstup do tohoto celkem komplikovaného tématu nežli za ucelenou studii.
Článek popisuje specifický typ rentoaláže malířských děl na plátně, u kterých je třeba zachovat čitelnou rubovou stranu. Jedná se o metodu transparentní rentoaláže, která se objevuje až ve 20. století, zejména ve druhé polovině, kdy dochází k jejímu značnému rozvoji v souvislosti s rozšiřující se nabídkou transparentních materiálů, tkanin i adheziv. V článku je představeno několik kombinací tkanin a adheziv používaných v praxi, postupy a způsoby jejich aplikace a v závěru je popisována transparentní rentoaláž barokního obrazu ze 17. století s nápisem na rubové straně, která byla provedena pomocí hedvábné krepeliny a adheziva BEVA 371 Film.

Klíčová slova:
závěsný obraz, olejomalba, transparentní rentoaláž, polyamidová tkanina, polyesterová tkanina, Glass-fiber, hedvábná krepelina, BEVA 371, BEVA 371 b, BEVA 371 Film, Plextol B 500

B. Nerecenzovaná část
Průzkum pravoúhlých barokních rámů s oválným zrcadlem ze zámku Jaroměřice nad Rokytnou
Klára Schmidtová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)

Článek se zabývá pravoúhlým typem obrazového rámu s oválným zrcadlem. Popisuje čtyři dochované kusy ve sbírkách zámku Jaroměřice nad Rokytnou a zkoumá rozmanitost a množství rámů ve sbírce podle dobových inventářů. Dále rámy zařazuje dle dekorativních prvků do konkrétní typologie a podle cest a uměleckých objednávek Jana Adama Questenberka do prostředí jejich vzniku. K vybranému typu rámů jsou uvedeny paralely v rámci evropských kulturních center té doby. Popsány jsou základní typy obrazových rámů 17. a 18. století z italského a francouzského prostředí, z nichž studované rámy vychází.

Klíčová slova:
obrazový rám, typologie barokních rámů, barokní portrét, oválný rám, Jaroměřice nad Rokytnou, Jan Adam z Questenberka, rám typu Ludvíka XIV.

Příběhy z obrazů Josefa Voleského
Zuzana Tomanová (Městská galerie Litomyšl)

Článek přináší poznatky získané v rámci přípravy výstavy s názvem Příběhy z obrazů Josefa Voleského, která se uskutečnila v termínu 4. 5. – 25. 7. 2021 v Městské galerii Litomyšl. Zaměřuje se na postavu litomyšlského rodáka, akademického malíře Josefa Voleského (1895–1932), jeho studia, zahraniční studijní cesty i profesní kariéru portrétního malíře, jenž na svých obrazech zachytil podobu mnoha nejen litomyšlských měšťanů. Do širšího kontextu zasazuje působení Josefa Voleského v Litomyšli, kde se podílel na skupinových výstavách a v roce 1926 stál u otevření Městské obrazárny, na jejíchž základech vyrostla současná Městská galerie Litomyšl.

Klíčová slova:
Josef Voleský, 20. léta 20. století, portrétní malba, krajinomalba, Litomyšl, Městská galerie Litomyšl, založení litomyšlské Městské obrazárny, výstava

C. Zprávy a recenze
Spolupráce Fakulty restaurování s ministerstvem kultury v Alžírsku
Karol Bayer (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)

Zpráva o knize Renesanční štuková díla zámku v Telči v kontextu dějin umění, technologie a restaurování
redakce

Nové poznatky z archivu mozaikářského podniku Deutsche Glasmosaik-Gesellschaft Puhl & Wagner
Vladislava Říhová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování) | Zuzana Křenková (Vysoká škola chemicko-technologická)