A. Recenzovaná část
Pavel Mrověc | Jakub Ďoubal (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Lucie Bartůňková (Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií)
Kateřina Pulcová | Veronika Pulcová | Zuzana Křenková (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze)
Klára Schmidtová | Luboš Machačko (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Alena Fecskeová | Luboš Machačko (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Vít Večeře (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Tomáš Kupka (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Článek představuje výsledky restaurování sádrových modelů od sochaře Stanislava Suchardy zhotovených jako soutěžní návrh pro fontánu před budovu Rudolfina v Praze. Zaměřuje se zejména na otázky prezentace restaurovaného díla a s tím související aspekty restaurování. Cílem není obsáhnout či shrnout celý proces restaurování, nýbrž pouze části spojené s průzkumem díla a řešením prezentace fragmentárně zachovaných odlitků v ucelené výstavní koncepci. Právě míra zachování odlitků, technologický a historický průzkum byly určující v diskusi nad způsobem doplňování jednotlivých odlitků a jejich společným výstavním konceptem. Článek se dále zabývá historickými souvislostmi soutěže na fontánu před Rudolfinum a zmiňuje současný stav poznání díla Stanislava Suchardy v majetku Nadace Muzeum Stanislava Suchardy.
Snahou tohoto textu je upozornit na existenci historických graffiti, která můžeme vnímat jako spektakulární historické prameny. Pokusíme se vyzdvihnout jejich potenciál jako relevantní zdroj informací pro mnohé obory humanitních věd a nastínit možné metody a přístupy k jejich studiu. Historická graffiti jsou ve své materiální podstatě efemérními prameny a jako taková vyžadují pozornost památkové péče, které se jim dostává pouze v omezené míře. Náš článek tak upozorňuje i na složitou problematiku jejich konzervace, restaurování a finální prezentace v historických objektech. Součástí této stati je i stručná rešerše současných výzkumů na poli historických graffiti a jedna případová studie, na které lze pozorovat velmi rozmanitou základnu spontánních nápisů a kreseb.
Studie se zaměřuje na monumentální tvorbu dvojice českých keramiků Pravoslava a Jindřišky Radových. Tvorba uměleckých děl pro veřejný prostor většinou probíhala ve spolupráci obou manželů a prostupovala jejich dílo nejméně tři desetiletí od konce 50. let do 80. let 20. století. Jejich realizace najdeme po celé České republice. Velká část z nich byla ale soustředěna do pražských interiérů a exteriérů a vznikala ve spolupráci s pražskými architekty. Najdeme mezi nimi jednoduché, hravě podané motivy z dětského světa určené do zahrad nově budovaných pražských školek a škol, ale také náročnější soubory děl jako byla např. výzdoba atria brutalistní budovy Koospolu. Soubor pražské monumentální tvorby manželů Radových je v textu prezentován formou katalogu. Publikované informace sledují poznatky získané terénním průzkumem a studiem archivních materiálů. Cenným zdrojem byl výzkum v soukromém archivu Jindřišky Radové, který díky dobře zachovanému souboru archivních fotografií zprostředkoval pohled na původní podobu děl.
Příspěvek prezentuje výsledky komplexního restaurování obrazu Sursum corda (kol. 1909) od malíře Václava Hradeckého. Dílo prošlo podrobným restaurátorským průzkumem, po němž následovalo samotné komplexní restaurování. Na základě průzkumu umělecké pozůstalosti Václava Hradeckého v Památníku národního písemnictví a díky identifikaci dalších, námětově příbuzných autorových prací, mohl být obraz zařazen do širšího kontextu Hradeckého tvorby.
Článok sa zaoberá reštaurovaním a prieskumom olejomaľby na plátne „Zimná krajina s hradom“ z 19. storočia od neznámeho nemeckého majstra, v súčasnosti patriacej múzeu Moderného umenia v Roudnici nad Labem. Prvá časť článku sa zaoberá umeleckohistorickým a technologickým prieskumom obrazu, druhá časť článku je venovaná samotnému reštaurovaniu.