A. reviewed articles
Kristen Balogh | Zuzana Slížková Y Kateřina Kreislová (Akademie věd ČR, Ústav teoretické a aplikované mechaniky v. v. i.)
Anna Šubrtová | Martina Koukalová (Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta a Umělecko-průmyslové muzeum)
Petra Lesniaková | Ivana Studeník Milionová | Jan Vojtěchovský (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Josef Klazar (samostatný badatel, České Budějovice)
Luisa Wáwrová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Martina Poláková (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Petr Hudec (Národní památkový ústav, státní správa v Kroměříži)
Jakub Ďoubal (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování) | Martin Krummholz (Ústav dějin umění AVČR v.v.i.)
Vladislava Říhová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Předkládaná studie se zaměřuje na zkoumání účinku ptačího trusu na měď a bronz. Experiment použil zrychlené testy stárnutí a zaměřil se na vliv specifických chemických složek trusu (kyselina močová, dusičnan sodný, fosforečnan draselný, chlorid draselný a síran draselný). Byl studován také vliv podmínek prostředí (relativní vlhkost 100%, znečištění SO2) a doba trvání expozice. Čisté měděné plechy, měděné plechy se stabilní patinou a bronzové plechy byly kontaminovány korozivními roztoky v kapkách a poté byly po určité expozici zkoumány. 3D digitální mikroskopie ukázaly změny barvy a textury povrchu. Vizuální zhodnocení ukázalo, že kapky vykazovaly viditelné změny během čtyř týdnů a že existují minimální rozdíly mezi expozicí RH a RH + SO2. SEM a SEM-EDS analýzy prokázaly změnu struktury povrchu a také identifikovaly přítomnost hub a prachových částic. Celkově lze říci, že ptačí trus podporuje proces koroze kovů. Patina může po nějakou dobu působit jako ochranná vrstva proti korozi, než se stav začne zhoršovat. K pokročilejším výsledkům by bylo zapotřebí delšího studia.
Článek mapuje stavební proměny urbanisticky problematické lokality Komenského Náměstí v Litomyšli s důrazem na období normalizace, kdy se zde postavilo jednotvárné sídliště s typizovanými panelovými domy, přestože původní projekt počítal s domy atypickými, respektujícími sousední historickou zástavbu. Článek věnuje pozornost i novodobým terénním úpravám sídliště, prováděným v rámci regenerace nábřeží Loučné podle projektu Ateliéru AP Josefa Pleskota.
V oboru konzervování-restaurování dosud nebyla, minimálně v českém jazyce, publikovaná dostatečně podrobná a tudíž i věrně reprodukovatelná metodika průzkumu objektů kulturního dědictví metodou UV fluorescenční fotografie. Také proto jsou výsledky nejen tuzemských, ale i zahraničních průzkumů často navzájem neporovnatelné. Z tohoto důvodu byl v rámci práce prezentované v předkládaném článku navrhnut optimální postup pro použití metody UV fluorescenční fotografie v konzervátorsko-restaurátorské praxi. Hlavní oblastí zájmu článku je ale využití UV fluorescenční fotografie v průzkumu eflorescencí vodorozpustných solí vyskytujících se v historických omítkách a zdivu. Tato problematika zahrnuje pro praxi velmi důležitou otázku, a to jakým způsobem může UV fluorescence solí přispět ke zjištění jejich přítomnosti na povrchu omítek, případně jiných materiálů objektů kulturního dědictví. Hlavním přínosem práce je systematické studium a dokumentace UV fluorescence anorganických solí kontaminujících vápenné omítky metodou UV fluorescenční fotografie, realizovanou na základě kompilace postupů uvedených v odborné literatuře.
Příspěvek objasňuje některé méně známé okolnosti týkající se mozaikové výzdoby fasády kostela Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích a také autora jejího návrhu, benediktina Jaroslava Pantaleona Majora. Průzkum archivních fondů a dobových publicistických textů přináší poznatky, které jsou zajímavé nejen z hlediska chystaného restaurování fasády, ale také jako doklad šíření muzívního umění v českém prostředí.
Článek představuje výsledky restaurování malé kresebné studie od Jana Preislera, uložené ve Východočeské galerii v Pardubicích. Jedinečný nález rukopisu autora, který se dochoval na zadní straně kresby, vedl nejen k přijetí technických opatření umožňujících prezentaci obou stran díla, ale objasnil také některé okolnosti vzniku kresby, především pomohl upřesnit její dataci.
Jádrem teoretické části komplexního restaurátorského zákroku bylo nalezení hypotetických předloh pro cyklus malovaných medailonů v kapli sv. Josefa v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech, představující nezbytnou podmínku pro uskutečnění rekonstrukčního doplnění zdejších výjevů, a dále rekonstrukce maleb podle těchto předloh. Malby vzniklé kolem roku 1714 byly v minulosti poškozeny a minimálně jednou opravovány. Přemalby však nerespektovaly obsah výjevů a jejich technická a technologická úroveň byla velmi nízká. Proto bylo rozhodnuto je sejmout a chybějící místa doplnit. Vzhledem ke špatnému stavu původních barokních maleb bylo nejprve zapotřebí identifikovat ikonografický obsah jednotlivých výjevů. Dané poznatky byly následně použity ve fázi hledání předloh. K více než polovině výjevů byly dohledány hypotetické předlohy v podobě grafických děl pocházejících převážně z dílen vlámských a německých umělců 17. a 18. století. Pro další výjevy byly nalezeny dílčí materiály a ikonografické analogie. Ty umožnily doplnit chybějící místa v barevné vrstvě tak, aby bylo dosaženo vizuální a obsahové celistvosti děl. Výsledky práce, zejména v komparaci s podobou maleb před restaurováním, poukázaly na velký význam hlubší orientace v ikonografickém obsahu restaurovaného objektu, zvláště pak v případech, kdy stanovená koncepce směřuje k rekonstrukci chybějících částí.