A. Recenzovaná část
Martin Boukal | Anna Boukalová (Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta)
Vít Večeře (Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta) | Ondřej Vobejda (Národní památkový ústav, Státní zámek Litomyšl)
Petra Lesniaková | David Svoboda | Jan Vojtěchovský (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Anna Ptáčková (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Vojtěch Mrověc (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Petra Zítková | Jakub Ďoubal (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Předkládaný článek se zabývá souborem inkunábulí v knihovně Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, přičemž se jedná o první novodobý výzkum tohoto souboru jako celku. Článek seznamuje odbornou veřejnost se všemi jeho tituly (resp. jednotlivými svazky v rámci edičních řad), s jejich vydavatelskou historií, dále si všímá provenienčních záznamů, případně okolností, za kterých byly uloženy na svém současném místě. Jednotlivé svazky jsou dále zkoumány z hlediska kodikologického, především co se týče provedení vazby, tisku a výzdoby. Dílčí pozornost je pak věnována fyzickému stavu svazků, jejich mechanickému poškození, biologickému, popřípadě mikrobiologickému napadení, a také dřívějším restaurátorským zásahům, pokud byly provedeny.
Příspěvek se zaměřuje na výrazný fenomén druhé poloviny 18. a prvních dvou třetin 19. století, rukopisné modlitební knihy, a to zejména z hlediska výtvarné výzdoby a jejích druhů od výzdoby kaligrafické přes vlastní ilustrace po knižní vazbu. Tyto jevy článek dokládá na deseti ručně psaných modlitbách uložených v knihovně Státního zámku Litomyšl, a významně tak prohlubuje dosavadní poznání této nevelké, nicméně zajímavé knižní sbírky.
Infračervená (IRR) a ultrafialová (UVR) fotografie jsou dostupnými zobrazovacími metodami, protože je lze podobně jako některé další širokospektrální techniky pořídit pomocí upraveného digitálního fotoaparátu s vhodným příslušenstvím. Podobně je tomu s ultrafialovou a infračervenou fotografií v tzv. falešných barvách (UVRFC, IRRFC), které se získávají úpravami širokospektrálních snímků a jejich vzájemnou kombinací v počítačových programech. Cílem jejich tvorby je zlepšení čitelnosti nebo zvýraznění a zviditelnění různých jevů oproti původním snímkům. Předkládaný text představuje navazující část rozsáhlejší studie zaměřené na současné možnosti technické fotografie. Jsou zde přiblíženy základní aspekty pořizování technické fotografie v restaurátorské praxi, zahrnující průběh snímání a principy kalibrace, případně základní možnosti jejich standardizace. Experimentální část je potom přednostně zaměřena na ultrafialovou a infračervenou fotografii, jejich kalibraci a procesy postprodukce. V závěru jsou podrobně popsány způsoby tvorby UV a IR snímků ve falešných barvách založené na běžném neboli „klasickém“ postupu v komerčně dostupné aplikaci Adobe Photoshop.
Článek shrnuje zajímavá zjištění ohledně díla Věry Jičínské Portrét Jana Zrzavého, který byl na přelomu let 2020/2021 podroben komplexnímu restaurátorskému zásahu. Text se soustřeďuje na historii vzniku díla, předkládá výsledky kulturně-historického průzkumu, který především díky podrobně psaným deníkům a diářům malířky přinesl jedinečné informace o díle. V článku je také stručně nastíněn život Věry Jičínské a Jana Zrzavého a jejich blízký vztah.