A. Recenzovaná část
Ondřej Matula (samostatný badatel)
Jiří Pečinka (Muzeum hlavního města Prahy)
David Pecháček (Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, Ústav historických věd)
Tento článek seznamuje s historií používání malířského válečku se vzorem při interiérové výmalbě v Československu, kterou ilustruje na základě inzerce a zpráv z dobových periodik pro malíře pokojů, z periodik pro zájemce o bytový design a z archivů výrobců malířských válečků se vzorem (Gumárny Zubří, Gumokov Hradec Králové, Slezanka). Technika výmalby malířským válečkem k nám začala pronikat z Rakouska a Německa v prvním desetiletí 20. století a od druhé poloviny třicátých let až do poloviny šedesátých let se těšila široké oblibě. Výzdoba válečkem nebyla považována za umělecky hodnotnou techniku. Zpomalila však ústup ornamentu z československého interiérového malířství a oddálila většinový příklon zákazníků k hladké výmalbě.
Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s možnostmi užití netkané textilie Evolon® CR v restaurování. Zaměřuje se na možnosti snímání či redukce lakových vrstev, přemaleb a povrchových nečistot z povrchu malířských děl na textilní i papírové podložce a polychromovaných dřevěných soch. Jsou předloženy praktické zkušenosti demonstrované na vybraných případových studiích z Muzea hlavního města Prahy. Získané informace jsou kriticky hodnoceny a jsou nastíněny možnosti dalšího možného průzkumu.
Předkládaný příspěvek zkoumá historické hřbitovy a jejich vnímání, ochranu a správu v kontextu národních zákonů a mezinárodních dokumentů, chart a kodexů správné praxe. Po úvodním osvětlení rozdílů mezi anglickou a českou terminologií, která se používá v mezinárodních dokumentech a často se diametrálně liší od významů českých ekvivalentů, věnuje pozornost legislativě chránící historické hřbitovy ve vybraných státech, jejich specifikům a silným stránkám. V další části text rozebírá mezinárodní dokumenty, přičemž se zaměřuje na části těchto dokumentů, které je možné aplikovat na specifickou problematiku historických hřbitovů. Článek se zaměřuje na možné definice hřbitovů jako historických památek a jejich integraci do okolního prostředí a městské tkáně. Z dalších témat je analyzován význam autenticity a kulturní identity a záležitosti spojené s jejich obnovou, ochranou a údržbou funerálních památek.