1 / 2016

Recenzovaná část

 

Zkoumání trvanlivosti exteriérových polymerních tmelů a možnosti použití v památkové péči

Vítězslav Knotek | Martina Nováková | Irena Kučerová | Kateřina Kočí (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemické technologie restaurování památek)

Moderní pružné polymerní tmely jsou ve velké míře používané pro stavební konstrukce z důvodu utěsňování spár a prasklin před pronikáním vody a nečistot. Z hlediska jejich snadné aplikace a vzhledem k lepším vlastnostem v porovnání s tradičními anorganickými tmely se nabízí možnost použití i na objekty kulturního dědictví při jejich restaurování. Jednou z hlavních podmínek pro použití v praxi je podmínka minimálního ovlivnění podkladu, kterým nejčastěji bývá porézní materiál. Příspěvek hodnotí výsledky testování tmelů na bázi akrylu, silikonakrylu, polyuretanu a hybridního MS-polymerního tmelu. Tmely byly podrobeny umělému stárnutí v různých podmínkách a byl zkoumán vliv na jejich stabilitu. Dále byla testována přídržnost tmelů k cementovému substrátu a zkoumán vliv primerů. Zároveň bylo testováno ovlivnění porézního cementového podkladu aplikací tmelů a primerů.

Klíčová slova: polymerní pružné tmely; urychlené stárnutí; primery; hydrofobizace; pevnost v tahu

Článek ke stažení v PDF (1,07 MB)

 

Středověké dějiny a stavební vývoj kostela sv. Víta v Jemnici

Zuzana Křenková (Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Ústav chemické technologie restaurování památek)

Klášter františkánů observantů v Jemnici byl fundován roku 1455 pány z Lichtenburka. Z pozdně středověkého konventu se dodnes zachoval jen kostelík sv. Víta, jehož konstrukce nesou stopy po postupném formování stavby. Drobný jednolodní sakrální prostor, který bratři převzali již v době založení kláštera, se na konci 15. století v několika stavebních etapách rozrostl o nový presbytář, rozšířena byla i loď doplněná o čtveřici bočních kaplí. Prostá stavba, využívající spíše konzervativní formy, byla v závěru středověku obohacena o náročnou nástěnnou výmalbu, která její podobu definovala v interiéru. Souběžně s kostelem byl stavebně konstituován klášter. O dispozici jeho budov situovaných severně od kostela lze však říci jen málo. Předložený text využívá a do kontextu uvádí výsledky širokého souboru humanitních a přírodovědných průzkumů, na jejichž základě rekonstruuje dějiny a stavební vývoj středověkého klášterního areálu. 

Klíčová slova: františkáni observanti; klášter; Jemnice; pozdní gotika; páni z Lichtenburka

Článek ke stažení v PDF (14,1 MB)

 

Objekty z papírmašé - historie techniky a její restaurování

Kateřina Šikolová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, Litomyšl)

Technika papírmašé je ve všech ohledech velice zajímavá a dá se říci, že v Čechách téměř neprobádaná. Objekty z papírmašé v době své největší slávy v 18. a 19. století představovaly levnější variantu materiálů jako je dřevo, sádra nebo mramor. Snadnost výroby a možnost imitovat jakékoliv povrchové úpravy tuto techniku pozvedla na úroveň umění a stala se i výnosným obchodním artiklem. Příkladem mohou být sochy, reliéfy, bohatě zdobený nábytek anebo zlacené stropní dekorace. Z dnešního pohledu je technika papírmašé považována spíše za zábavu pro děti, a možná i proto jí v českém prostředí bylo věnováno poměrně málo pozornosti jak z historického, tak z restaurátorského hlediska. Příspěvek se snaží tuto mezeru alespoň zčásti zaplnit, shrnout dosavadní poznání týkající se historie a výroby malovaného a lakovaného nábytku nebo architektonických článků z papírmašé, a dále se věnuje možnostem restaurování papírmašé, mapuje používané technologie a materiály, které by pomohly při stanovování koncepce restaurátorského zásahu na takto komplikovaných dílech.

Klíčová slova: papírmašé; historie výtvarné techniky; výroba papírmašé; restaurování

Článek ke stažení v PDF (3,2 MB) 

 

Reverzibilita a stabilita retuší nástěnné olejomalby 

Barbora Vařejková | Jan Vojtěchovský (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, Litomyšl)

Dlouhodobá odolnost retuší vůči vlivům vnějšího prostředí a možnost jejich potencionálního budoucího odstranění jsou jedny ze základních aspektů, ke kterým by mělo být přihlíženo při výběru vhodného retušovacího prostředku, případně techniky provedení retuše. Prostřednictvím laboratorního experimentu, který byl inspirován reálnou nelakovanou barokní olejomalbou v kapli sv. Josefa v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech, byla zkoumána vhodnost použití osmi vybraných retušovacích prostředků, používaných při restaurování nástěnných olejomaleb. Zvolené retušovací systémy byly podrobeny umělému stárnutí filtrovaným zářením a zkouškám odstranitelnosti. Posuzovány byly také aplikační a výsledné estetické vlastnosti jednotlivých retušovacích systémů. Přestože se realizované stárnutí umělým zářením ukázalo jako nedostatečné z hlediska posouzení stability, zkoumané retušovací systémy mohly být hodnoceny a srovnávány na základě dalších sledovaných aspektů. Jako nejvhodnější byla pro daný zásah vybrána kombinovaná technika retuše podložená akvarelovými barvami a dokončená olejopryskyřičnými barvami.

Klíčová slova: restaurování; nástěnná malba; olejomalba; retuš; stabilita; reverzibilita

Článek ke stažení v PDF (4,2 MB)

 

Nerecenzovaná část

 

Možnosti konsolidace sádry a fixace barevných vrstev na sádrovém podkladu pro restaurováná polychromované sádrové plastiky

Petra Zítková (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, Litomyšl)

Konsolidací sádrových objektů, které mají poškozenou strukturu materiálu, se doposud nikdo podrobně nezabýval, přičemž se jedná o jednu z hlavních podstat uchování díla. Zažité je používání tradičních prostředků, jako je šelak, kamenec, případně modernější akrylátové pryskyřice Paraloid B72 nebo akrylátových disperzí řady Primal, v zahraničí to jsou např. prostředky na bázi PVB, PVAC, PVAL nebo organokřemičitany. Konsolidační účinek těchto prostředků však není ověřen. Stejně jako v případě konsolidace sádry není dostatek publikovaných zkušeností – studií, které by se zabývaly fixací barevné vrstvy na sádře. Tato práce vytipovala škálu tradičních i moderních materiálů, zahrnující materiály používané i v jiné oblasti restaurování, u kterých byla otestována jejich efektivita pro použití na degradovaném sádrovém materiálu a zpráškovatělé barevné vrstvě (šelak, kamenec, Paraloid B72, Calosil E25, Funori, vyzina, Disperzion K9, Primal AC33). Výsledky práce byly ověřeny při řešení problematiky narušeného sádrového povrchu spolu s poškozením barevné vrstvy na objektu sádrové plastiky havíře z Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Klíčová slova: sádra; odlitky; konsolidace; fixace; barevná úprava; testování prostředků

Článek ke stažení v PDF (1,9 MB)

 

Výuka latiny studentů Fakulty restaurování

Tomáš Kupka (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, Litomyšl)

Cílem tohoto článku je nastínit účel a proces zavádění výuky latiny pro bakalářské studium na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice. V první části jsou dfinovány důvody studia latiny a budoucí aplikace získaných poznatků v praktické sféře. Druhá část je věnovaná analýze obsahu osnov a metodice výuky. Text doplňují ilustrativní příklady.

Klíčová slova: výuka latiny; latina v restaurátorské praxi; latina pro restaurátory; latinské nápisy; latina na uměleckých dílech

Článek ke stažení v PDF (1,0 MB)

 

Zprávy a recenze

 

Ukončený projekt NAKI „Mozaika I“ věnovaný středověkým mozaikám

Irena Kučerová (Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Ústav chemické technologie restaurování památek)

 

Santa Maria Antiqua, „Sixtinská kaple středověku“ na Foru Romanu otevřena

Petra Hečková (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, Litomyšl)

 

Mozaiky v rychlém tempu

Vladislava Říhová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, Litomyšl)

Články v rubrice ke stažení jako celek (7,62 MB)

 

Číslo 1/2016 ke stažení jako celek (32,1 MB)